Slavia Praha

SK Slavia Praha je nejstarší sportovní klub u nás, jenž jako první v sobě organizoval fotbalové mužstvo. Datum přesného založení je uváděno 2. 11. 1892, historik a badatel ing Tomáš Donner uvádí pro Odbor přátel datum 14. 11. 1892.
 

Fotbalový klub existuje ve Slavii od roku 1895. Vedle tohoto fotbalového sdružuje sportovní klub (SK) Slavia celkem 34 oddílů. Zde však jde o Slavii fotbalovou. A té se budu nadále věnovat.

Klubovými barvami jsou červená a bílá. Ve své historii získali tito červenobílí 16 titulů mistra ligy, 20 krát byli druzí a 7 krát třetí. Vyhráli sedmkrát Český pohár. V Evropě se zapsali jedním vítězstvím ve Středoevropském poháru, semifinálovou účastí v Poháru UEFA, též čtvrtfinálovou účastí v Poháru UEFA a PVP. Na podzim 2007 hráli v Lize mistrů s Arsenalem Londýn, FC Sevillou a Steauou Bukurešť.

Nejvyšším rozdílem v soutěžním utkání zvítězili proti Českým Budějovicím, a to 15:1. Nejtěžší prohru utržili v poměru 0:7 v lize v Edenu s Teplicemi 19.8.2013, v evropském poháru - LM, na Arsenalu 7:0 dne 23.10.2007.

Celkově nejdelší období bez ligové porážky v počtu 36 zápasů v období 3/20 - 3/21, evidujeme též 34 zápasů 2017/18, nebo 27 zápasů v rozmezí let 1928 - 30. Na domácím stadionu dokázali za sebou slávisté nejvícekrát neprohrát 41 utkání 2019-21, dříve 32x v období jaro 1998 až 2000.

Mezi nejslavnější hráče historie tohoto klubu se řadí Jan Košek, František Svoboda, Antonín Puč, František Plánička, Antonín a Vojtěch Bradáčovi, Josef Bican, Vlastimil Kopecký, Ota Hemele, Jan Lála, František Veselý, Peter Herda, Ivo Knoflíček, Pavel Kuka, Vladimír Šmicer, Milan Škoda, Jan Bořil.

Fotbalová Slavia je akciovou společností, dříve s majiteli PPF-WIKA, poté ENIC, spornou majoritou vlastnictví Doležal a Rosen, po období nejasného vlastnictví pak Natland, Řebíček, Šimáně, čínské společnosti CEFC, CITIC, od 12/23 je majitelem Pavel Tykač. 

Fanoušci jsou sdruženi v Odboru přátel, Fanklubu, neformálně v Tribuna Sever.

Dlouholetou bolestí klubu byla otázka stadionu. Do padesátých let měl vlastní stadion na Letné. Za známých okolností byl nuceně přesunut do Vršovic, kde až do roku 2000 užíval s malou přestávkou stadion Eden. V letech 2000-08 Slavia využívala stadion E. Rošického na Strahově. V květnu 2008 se vrací do nového Edenu, ve kterém hned po jeho otevření oslavila mistrovský titul a v další sezóně 2008/09 jej před nejvyššími návštěvami soutěže obhájila! Vrátila se na vrchol českého fotbalu.

Na něm se však neudržela, již během sezóny 2009/10 začal pád podmíněný finanční nestabilitou. Krizová jara 2011 a 2014 jistě všichni rádi zapomenou. V září 2015 klub na pokraji krachu převzali do vlastnictví pan Šimáně a čínská společnost CEFC. Během první sezóny klub finančně stabilizovali, CEFC získal majoritu, nčetné posily pak pomohly vynést Slavii k pátému místu a zpět do pohárové Evropy. Ročník 2016-2017 pak Slavia zakončila mistrovskou korunovací na Strahově, za celou sezonu prohrála jediný ligový duel!  

V letech 2019 - 2021 Slavia dosáhla mistrovského hattricku, kdy zvláště poslední titul imponoval ročníkovou bilancí bez prohry. Užili jsme si cestu do čtvrtfinále Evropské ligy na jaře 2019 s Chelsea 0:4, 3:4,  na podzim 2019 Ligu mistrů s výjezdy na Inter Milán, Nou Camp a do Dortmundu. Pak Evropu i svět opanoval covid, cestu do čtvrtfinále Evropské ligy na jaře 2021 s Arsenalem 1:1, 0:4, i další sezonu do čtvrtfinále Konferenční ligy s Feyenoordem 3:3, 1:3 známe více z televize než ze stadionu. Osmifinále Evropské ligy jara 2024 s AC Milán jsme si mohli na San Siru užít v plné parádě. 

Za mistrovský titul sezony 24/25 byla Slavia odměněna Ligou mistrů, v podobě remíz s BodöGlimt, Bilbaem, v Bergamu, proher v Edenu s Arsenalem, Barcelonou, na Interu, Tottenhamu či v Pafosu.

Z hlediska období 2015-2025 po letech prokletí prožíváme roky snů - výčtem 5 mistrovských titulů, 4 vítězství v domácí poháru, 3 čtvrtfinále evropského poháru.