Slávistická kuželka patří Soně Unzeitigové a Františku Ludvíkovi
V pravé poledne soboty 12. prosince 2015 začala se poslední akce pořádaná naší odbočkou v tomto roce. Sešli jsme se v Bowling pizzerii v Kutné Hoře a nejprve nám Ondřej Zlámal představil svou novou knihu Vzpomínky mistrů. Navazuje na jeho loňskou prvotinu Splněný slávistický sen a tentokrát nechal na mistrovské sezóny a Ligu mistrů vzpomínat hráče, trenéra a lidi blízké kolem fotbalového mužstva. Byl to krásný čas, kdy Slavia byla fenomén a naše srdíčka nadšeně bušila každým úspěchem. Že nastaly časy, kdy více než rádi vzpomínáme, je věc jiná. A Ondřej Zlámal je zasvěceným průvodcem odkrývajícím tajemství pohody těch časů, kdy to v mužstvu klapalo, hrál se fotbal a přicházely výsledky. Mnoho z nás tu knihu má. A mnoho z nás se do ní v nejbližších dnech či během svátků začte.
Když jsme u osoby bývalého tiskového mluvčího a ředitele komunikace Ondry Zlámala, pak si musíme říct, že naše odbočka díky němu dvakráte měla možnost potěžkat si mistrovské poháry, zažila besedy s Pavlem Řehákem po prvním titulu, pak s Ivo Knoflíčkem a Vitalijem Trubilou a další rok Martinem Vaniakem. A co se Slávistické kuželky týká, je zajímavé, že Ondra ze sedmi ročníků zapisuje si tři účasti. Vzhledem k jeho vytížení jde o bilanci obdivuhodnou. A potěší, když řekne, že za rok chce přijet zase, tak ať to nějak uděláme :-) Ondro, díky!
Po představení knihy jsme rozehráli náš obvyklý předvánoční bowling. Shodou různých řízených i neřízených náhod se sešlo na 7 drahách 14 dvojic, takže plné vytížení ke spokojenosti pořadatele. A navzdory proklamované možnosti hrát nejen ve smíšených dvojicích byla jediná dvojice mužská. Vida, to se zdálo, že je to kámen úrazu tohoto turnaje! Potvrdil se tak kýžený společenský podtext a vzájemně pohodová a klidná přátelská atmosféra. A absencí šestinásobných vítězů manželů Tomáškových i drobná provokující nejistota, kdo bude mít tu čest potěžkat si triumfálně Slávistickou kuželku....
První kolo však mělo šokující premianty - Jirka Málek a Marcela Lucová mi to možná nebudou věřit, ale po prvním kole měli 280 bodů a vedli soutěž! Jirka hodil 157 bodů a to byl druhý nejvyšší nához dne. V těsném závěsu 5 bodů Soňa a František.Ti ovládli kolo druhé a dostali se do čela soutěže s 558 body. Marcela s Jirkou ještě drželi druhou pozici 519 body, ale to pod kotlem přitápěli už i Milan Formánek a Hanka Pírková - nyní jim chyběl ke stříbru bodík. Aneta a Jarda Dočkalovi (v minulosti dvakrát druzí) se rozjížděli pomalu a 477 bodů před třetím rozhodujícím kolem mnoho neslibovalo. Třetí kolo se mělo v bojích na čele takto: Soňa Unzeitigová a Franta Ludvík využili náskok a lehce zadrženým výkonem čítajícím 258 bodů dovršili 816bodů, což se ten den stalo součtem nejvyšším a tedy vítězným. Milan Formánek s Hankou Pírkovou finišovali 277 body, což je dotáhlo pouze na dohled prvnímu místu, takže první "kuželkové" stříbro do jejich sbírky. Aneta s Jardou sestřelili kuželek za 261 bodů, to byl konečně výkon, který se od nich očekával. Doneslo je to k bronzu. Marcela s Jirkou jistě netušili, že bojují o trůn, poslední kolo jim nevyšlo a 208 bodů je sneslo z výšin k bramborám... O 11 bodů. Kdyby jen tušili, co teď my všichni víme...
Ale o to nejde. Ano, trůn smíšených dvojic byl uvolněn a vedle tří adeptů z předchozích ročníků měl i jedno malé překvapení z Kolína k tomu. A výsledky se sčítají až po boji. Žádné velké spekulace, žádné velké obhlížení ostatních, jak to jindy vidáme. Spíše jsem na všech viděl, že dneska to nějak nepadalo....
Což asi potvrdí i níže umístění. Na pátém místě Ondra Zlámal a Miloš "Niki", jako nejlépe umístěny Havlíčkobroďák. Z Veleně na šestém místě Adéla a Pepík Čadovi. A další pořadí již jistě nastudujete sami.
Poslední v turnaji dostali cenu útěchy v malém balíčku domácích pralinek, tři nejlepší páry pak kombinaci pítí a sladkého. Soňa a Franta převzali do dočasného držení Slávistickou kuželku, pamětní sošku kuželky a medaile vítězství. Za nejvyšší nához 137 bodů mezi ženami si odnesla dobré pití Michaela Marková. Mezi muži za 165 bodů dostal Jarda Dočkal becherovku lemond, ale nějak se na ní netvářil....
Na bohatém předvánočním stole se sešlo snad 55 cen, které jsme si rozdali k větší či menší radosti nás všech. Za možnost takto se podarovat děkujeme fanshopu ProSlavisty.cz, Magistrátu Hlavního města Prahy a mnoha soukromým dárcům, kteří tradičně přispívají.
Sedmý ročník bowlingového turnaje Slávistická kuželka tak došel svého naplnění. Věřím, že to bylo povedené setkání s diskuzí, bowlingem, společenským kontextem o účasti téměř 40 lidí. Potěšila účast mnoha malých slávistů doprovázejících rodiče, potěšila účast Ondry a Michala Dobiáše. Potěšila účast vás všech, kdo jste se do hry zapojili, či v zákulisí palce drželi. Sešli jsme se jako slávisti z České Třebové, Brandýsa (resp bydlištěm Ústí nad Orlicí), Havlíčkova Brodu, Veleně, Prahy. A co mě jako další velmi potěšilo - četná účast slávistů z OP v Kolíně (včetně vás, přátelé z Žehušic, Bílého Podolí:-) ) .
Dramatický střih.
Nechci tento zápis zatěžovat svými myšlenkami o Odboru přátel jako takovém. Ale dovolím si odhadovat, že se letošním a příštím rokem začíná proměňovat mapa odboček a jejich aktivních míst. Těší me, že po sedm let patřil Kolín mezi odbočky známé a vážené tím vším, co jsme dělali a jaké spektrum akcí jsme nabízeli pro všechny ostatní. Ba co víc, že vy ostatní jste se rádi připojili a udělali jsme si ten truchlivý čas o něco veselejší. Teď chceme věřit, že naše fotbalová Slavia půjde zase vzhůru. Vidíme, že se rodí nové akce a nové nápady, u kterých nechceme chybět, ale chceme je podpořit. I my z Kolína. K čemuž je potřeba mít čas, volné ruce, čistou hlavu.
Epilog: Sedm let byla pro mě Slávistická kuželka tou nejmilejší akcí. Proti soutěživému turnaji odboček je tohle oáza klidu a předvánoční pohody, kde bowling je jen prostředek ke společnému setkání. Každý ročník má pro mě své synonymum a je s něčím spojený. Krásně se vzpomíná. Tento sedmý beru jako důstojný závěr. Možná výzvu pro někoho dalšího, hozenou rukavici. Pořádání takové akce žádá čas, odhodlání, energii, sebevíru. Také zkušenosti a skvělou partu lidí, která v čemkoliv pomůže, na dráze je disciplinovaná a všichni jsou mezi sebou kamarádi. Odměnou je skvělý zážitek zjevné spokojenosti zúčastněných, osobní poděkování. Je v tom zprvu adrenalin, posléze i endorfiny. Že tento ročník byl z mé strany poslední, to berte prosím jako skromnou sebereflexi. Vy všichni jste při turnaji byli úžasní a skvělí. Ale zmíněné parametry úspěšného pořadatele a jeho odměny už musí převzít někdo jiný. Nebo nemusí. Pak ale věřím, že jak se nadále budeme všichni scházet při jiných příležitostech, tak budeme rádi vzpomínat na prosincové bowlingy v Kutné Hoře, na dohrávky U Kata, na kouzelnou atmosféru smíšených dvojic, kdy ti dva na dráze snáší úspěch i neúspěch prostě spolu.
Vám všem, kdo jste kdy byli na Slávistické kuželce, děkuji za vše. Byla to akce dělaná pro vás a jen pro vás. Děkuji za všechnu toleranci, když se chybička vloudila. A za podporu, pozitivní zpětné reakce. Život jde dál, buďme připraveni přijímat nové výzvy. Buďme slávisti ryzí, jako dosud.
Pěkné svátky, domácí pohodu i zdar Slavii
vám přeje Michael Janáček
Fotogalerie k akci od: Marcela Lucová, Lucie Baloušová
