Mistrovské poháry a beseda v Kolíně
Čtvrtek 4.2. byl pro slávisty v Kolíně velkým dnem. Uskutečnila se beseda, kdy ve spolupráci s Janem Čapkem (sekretariát OP Slavie) a ve finále s Mgr. Ondřejem Zlámalem (manažer pro komunikaci Slavie) přijeli Ivo Knoflíček a Pavel Dvořák (nyní oba asistenti v B týmu Slavie), z A týmu Vitali Trubila a samozřejmě sám Ondřej Zlámal.
Salonek Obecního domu byl vyzdoben slávistickými vlajkami a šálami. Sešlo se nás 32 (připočtu-li hosty pak salonek zaplněn 37 lidmi), přímo z Kolína či přátelé z okolí. A byla to vydařená diskuze se všemi parametry věcnosti a společenskosti.
Vitali Trubila nám pověděl, že je ve Slavii spokojen, že ji považuje za špičkový český tým a chce se tu více prosadit. Přičemž to není jednoduché, ale věří, že bude stejně platný jako ve Zlíně, Mostě či předtím v běloruských klubech. Porovnával český a běloruský fotbal, vzpomněl na svá podzimní utkání v sešívaném dresu. Ujistil nás, že atmosféra v kabině je perfektní. Je přesvědčen, že týmově i kvalitou jsme na tom mnohem lépe než jiný nejmenovaný pražský klub.
Překvapila nás jeho vynikající čeština, zanechal v nás dojem skromného, sympatického a odhodlaného hráče. Přejeme mu vše nejlepší do další kariéry, prosazení v A týmu a mnoho krásných zápasů v dresu našeho klubu.
Ivo Knoflíček vzpomínal a vyprávěl o časech ve Slavii s hráči Jarolímem, Kubíkem i třeba Bergerem, Hogenem. O nastřílených brankách. Ústředním tématem byla samozřejmě anabáze s odchodem za zahraničním angažmá. Vzpomíná na to s nadhledem a nikdy by neměnil. Ani přes dlouhé čekání než se vše vyřeší, navzdory četným peripetiím. S úsměvem glosoval mnohé zážitky a situace, kterým čelí člověk neznalý prostředí či třeba jazyka. Vzpomínal na bolívijský pas, tréninky na Juventusu, angažmá v St Pauli. Vše píši ve zkratce, pro zájemce jistě doporučíme knihu Neváhej, a běž, kde je vše zajímavě a detailně líčeno.
Spolu s Pavlem Dvořákem, rodákem z nedalekého Týnce n.L, odpovídali dotazy ohledně B mužstva, dalších perspektivních hráčů, propojení s A týmem a podobné.
Mgr Ondřej Zlámal s sebou přivezl mistrovský pohár ze sezony 95-96 i z posledních dvou. Dlouho jsme se fotili a vzpomněli besedy čtyři dny po mistrovském titulu 2008, kdy jsme se v Kolíně snad jako první nepražští mohli s pohárem tehdy potěšit. Ondřej zodpověděl mnoho palčivých dotazů, z hlediska možného poodhalil zákulisí A týmu. Vzpomněl několik "úzkostných" zážitků při své profesi.
Díky Janu Čapkovi jsme předali průkazku novému členovi ing J. Jarešovi, prvně byl mezi námi již jako kolínský člen Tomáš Petráň, jinak dlouholetý člen Odboru přátel. A možná, že jsme pomohli k založení další odbočky nedaleko Čáslavi. Vyslanci jejich party mezi námi byli, stejně tak tako parta kutnohorsko - církvických.
Byl to jistě vydařený večer. Tak trochu připomenutí 43. výročí založení kolínského Odboru přátel Slavie. Pamětníkem mezi námi dnes již jen Jindřich Krátký, zdá se.
A snad bylo našim hostům s námi stejně dobře jako nám s nimi. Alespoň při loučení to tak vypadalo. Takže ještě jednou jim děkujeme. Děkujeme!
Kolem půldvanácté už musely vlajky dolů a účtenky byly vyřízeny doposlední. V pátek musíme totiž všichni do práce...
Všední život slávisty opět začíná.
Výběr z fotografií ve fotogalerii zde na našem webu, další ve fotogalerii Picasaweb zde.
Ivo Knoflíček
Ročník 1962. Z Moravy vzešel budoucí velký fotbalový útočník. Šardice, Brno i Olomouc daly mu dozrát. A v roce 1982 se již přihlásila Slavia shánějící nový útok. Rychlonohý a technicky vyspělý Knoflíček byl Edenu doporučen a nakonec i dopřán. Psalo se léto 1981, Ivo se rychle tlačil do základní sestavy. Jenže branek bylo jako šafránu a tak najednou během jara 1982 nabral sám od sebe směr vojna v Chebu. Nadělalo to hodně zlé krve. Po návratu byl ale Knoflíček ještě více zocelen a fotbalově zkompletován pro Slavii.
Sezóna 84/85 byla dokonalá. Nastřílel soupeřům 21 branek, stal se kanonýrem ligy (dodnes posledním stran Slavie). Sešívání cítili formu, kádr jako hrom a toužili po titulu. Jenže léto 1985 nebylo milostivé. V pohárovém utkání soupeř chytal reprezentanta Knoflíčka tak marně, ale snažně a o to tvrději, až to odnesl zlomenou paží.
Návrat na jaře 86 se nesl ve znamení Knoflíčka a stoupání Slavie od nížin ligové tabulky. Stal se nepostradatelným tahounem a zakončovatelem. Motal nohy obránců, když nasadil ke kličce, rozechvíval duše brankářů tísní a zmatkem, když se ocitl ve vápně a jevil náznak kmitu a nasazení ke střele. Rozepínal sítě ladně a rychle. Zasazoval rány, které tak bolely a přitom se na ně tak krásně dívalo.
Přičemž nemůžeme nevzpomenout druhého do geniálního tandemu - Luboše Kubíka. Ten ty šance připravoval, ten rozvracel obrany a vysílal Knoflíčka ke zteči. Byli sehraní, efektní i efektivní. Byli hybnou silou Slavie.
Před emigrací ještě stihl jednu krásnou sezónu 87/88, vstřelil 11 branek.
Pak přišlo léto 1988, zájezd Slavie do Německa a duo Knoflíček Kubík s neuspokojenou a odpíranou touhou zahraničního angažmá tajně utíká. Za příslibem Derby County, jenže jejich cesty se vbrzku rozdělí. Ivo zkouší sám štěstí v Hellas Veroně, chvilku v Juventusu, Fogii, pak v Norimberku. Cestuje na bolívijský pas. Doba je předlistopadová a bez oficiálního požehnání z naší republiky není šance naplnění angažmá. Takže nezvítězila touha zahraničního fotbalu, nezvítězil Knoflíček.
Byl to drásavý příběh a na samém konci roku 1989 angažmá v St. Pauli. A půl milionu marek pro Slavii a Pragosport. Pak už bylo léto 1990 a slavné tažení reprezentace na MS v Itálii.
Ivo oblékal také dres Bochumi, rakouského Steyeru a končil v Benešově.
Tedy končil by, kdyby se neozvala na jaře 1994 Slavia. Knoflíček se vrátil, vyslyšel volání a opět táhl ofenzívu zdecimovaného kádru sešívaných. Pod trenérem Beránkem naposledy zazářila jeho hvězda na hrudi, odehrál 29 utkání a vstřelil posledních pět branek. Mimochodem s puncem podzimního mistra 1994.
Když nastal čas mistrovského úspěchu 95-96, Ivo Knoflíček se se Slavii rozloučil a šel dál honit míč a střílet branky. Do Dukly Praha (finále Poháru ČMFS 1997 proti Slavii), Prušánek apod. Definitivně velkou kariéru ukončilo zranění Achilovy šlachy.
Diváci jej ale mohli sledovat dále, v Litoměřicích, Voticích, v Mníšku a v Měchenicích, v roce 2005 i za Kutnou Horu.
Šlachovitá postava, rychlost na hřišti, zasekávačky, klamavé pohyby, nebezpečná levačka
Ano, takový byl Ivo Knolíček. Nyní asistent trenéra v B týmu Slavie.
Statistika: SK Slavia Praha - ve Slavii od 1981 do 1988 (mimo 82-84), 1994-95; celkem 342 utkání, z toho 108 ligových (celkem vč Chebu 165), za Slavii 38 ligových branek.
Reprezentační mužstvo: 38 zápasů, 7 gólů. Účastník MS v Itálii (čtvrtfinále), autor Gólu roku 1987 (ČSSR - Wales 2:0). Nejlepší střelec ligy 1984/85 (21 branek)
Nyní asistent trenéra B týmu Slavie (ČFL), hraje za internacionály Slavie.
Vyšla o něm kniha Neváhej, a běž!, spoluautorem Vl. Zápotocký, nakladatelství Moraviapress.
Vitali Trubila
Ročník 1985. Bělorus. Pochází z Brestu, hrál za Daridu či Dinamo Minsk. V lednu 2006 přestoupil do Baníku Most, sehrál v něm 33 ligových utkání, vstřelil jednu branku. Od ledna do června 2009 byl v tescomě Zlín, kde sehrál 13 ligových utkání. V červnu 2009 přestoupil do Slavie Praha.
Hraje v dresu číslo 24, na podzim střídal ve 2 ligových utkáních, ve 2 utkáních evropského poháru nastoupil v základní sestavě (s Janovem 0:0, v Lille 1:3) a ve 3 utkáních Ondrášovka Cupu.
Předností je šikovná levačka a technické pojetí hry.
* * * Pozn: fotografie z webu www.slavia.cz, foto: Martin Malý