FC Valencia - SK Slavia 1:1
Máme zde důstojný důvod přemýšlet o našem klubu. Sešívaní se ve Valencii představili s odvážným pojetím hry, kdy konečně z precizní defenzívy vyztužené Raguedem a Trappem vyráželi k nebezpečným brejkům přes Hlouška a Grajciara. Šenkeřík a Naumov pak měli šance v zakončení, kdy alespoň jednou Naumov jistě rozvlnil síť.
Možná to byl výkon podzimu. Do šedesáté minuty jistě. Pak začal soupeř nepříjemně tlačit a nám se oživovala vzpomínka na zápas s Lille. Vyrovnání přišlo, deja vu se nekonalo. Remízu jsme udrželi, i když zaslouží pochvalu spíše Vaniak a jeho dobře postavené tyče (koho pochválit víc?).
K domácí výhře s CZ Bělehrad tak letos znamenáme druhé důstojné vystoupení v evropských pohárech. Na jednu stranu hrozné pomyšlení. Na stranu druhou - neměli jsme původně před zápasem obavy z debaklu....?!
Rezultát? Má-li být, pak asi takto: naše Slavia není tak špatná, jak se zdálo. Na druhou stranu se chce hned dodat - bohužel není ani tak dobrá, jak bychom chtěli. Která část pravdy má nyní převahu? Snad ta optimističtější... Doufáme.